Praha - Prag

Po okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava nastal pro nacisty obtížně řešitelný problém, kam umístit velké množství nově příchozích německých úředníků, příslušníků wehrmachtu a SS, vysokoškolských a dalších učitelů. Původní úvaha Němců byla taková, že v krátké době dojde k výstavbě uzavřených sídelních kolonií, kde by žili pouze Němci, případně „rasově hodnotní" Češi. Německé osídlení se zpočátku mělo koncentrovat do čtvrtí s relativně početným německým obyvatelstvem nebo do přírodně a hygienicky nejkvalitnějších oblastí města, jako byly Střešovice, Petřín, Bubeneč, Baba, Holešovice. Mělo se též postupně rozprostřít kolem hlavních tepen města, od nichž měl být vytěsněn nežádoucí český živel. Úřady pražského nejvyššího zemského rady a říšského protektora kontrolovaly za tímto účelem přesuny ve vlastnictví nemovitostí v Praze a snažily se Čechům bránit v nákupu pozemků. K výstavbě se počítalo i s využitím pozemků zabavených židovskému obyvatelstvu. Říšský protektor již v zimě 1939 vyzýval jednotlivé nejvyšší zemské rady, aby ve svých obvodech řešily nedostatek bytů pro německé obyvatelstvo bytovou výstavbou ve spolupráci s obecně prospěšnými stavebními a bytovými družstvy. Nejsnazší cestou pro okupanty se stalo převzetí doposud fungujících pražských bytových družstev. Významným aktérem na poli plánování výstavby v Praze byla před rokem 1939 Státní regulační komise. Na podzim roku 1939 se připravovala nová Státní regulační komise, jejímž předsedou měl být prof. arch. Josef Gočár.1 K tomu však již nedošlo. Do vzniku plánovací komise, tedy v době od července 1939 až do února 1940, fungovala dále kancelář Státní regulační komise vedená z pověření ministerstva veřejných prací Ing. arch. Emanuelem Hruškou, přednostou regulačního úřadu hlavního města Prahy, přičemž úzce spolupracovala s městským regulačním úřadem. Vládním nařízením č. 48/1940 Sb. vznikla Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí – Planungskommission für die Hauptstadt Prag und Umgebung. Do jejího čela byl v pozici prezidenta či předsedy jmenován z Německa povolaný již v úvodu zmíněný prof. arch. Reinhold Niemeyer, na post prvního místopředsedy byl dosazen „místní“ Němec doc. arch. Hermann Wunderlich, působící na pražské DTH, post druhého místopředsedy zastával prof. Alois Mikuškovic.