Pardubice - Pardubitz, Chrudim, Chotěboř - Chotieborsch

Protektorátní architektura ve Východních Čechách

Miloš Hořejš

Pro Pardubice stejně jako pro východočeská města Chrudim a Chotěboř navrhla kolonii domů společnost Gemeinnützige Wohnungsbaugesellschaft (Ge-Wo-Ge). Společnost vznikla přičinění Úřadu říšského protektora a průmyslových podniků v dotčených městech. Pro zmíněná města návrhy kolonií od architekta Františka Kalivody pokročily nejdále. Získávány vhodné pozemky pro budoucí stavební projekty v Ústí nad Orlicí, Dvoře Králové, Přelouči, České Třebové, Hlinsku, Chrástu u Chrudimi a Náchodě. Kromě odkupu pozemků a vypracování návrhů kolonií se společnosti Ge-Wo-Ge nepodařilo realizovat žádnou kolonii.

Pardubice - kolonie domů

v prostoru dnešního sídliště Dukla

I Pardubice byly vybrány za lokalitu, kde mělo dojít k rozsáhlé bytové výstavbě. Za návrhy sídlišť pro Pardubice stejně jako pro východočeská města Chrudim a Chotěboř stále společnost Gemeinnützige Wohnungsbaugesellschaft m.b.H. (Ge-Wo-Ge) se sídlem v Pardubicích, tedy neziskové bytové družstvo. Společnost vznikla přičiněním Úřadu říšského protektora a průmyslových podniků v dotčených městech v červenci 1941. Zúčastněnými průmyslovými podniky byla arizovaná firma Polický-Rieker A.G. v Chrudimi zastoupená Kurtem Riekerem, firma Fr. Wiesner v Chrudimi zastoupená Františkem Wiesnerem, firma Johann Hernych & Söhn, A.G. Ústí nad Orlicí (Wildenschwert) zastoupená ředitele Josefem Lachmanem, firma Hermann Pollack's Söhne z Parníků u České Třebové zastoupená disponentem Hubertem Hegerem, firma Radiotechna s r. o. z Přelouče zastoupená ředitelem Ing. Hermannem Listem, firma Telegrafia a. s. z Prahy zastoupená ředitelem Alois Klegelem, textilka Satas a. s. z Hlinska zastoupená ředitelem Franzem Krebsem Firma Robitschek z Chocně, zastoupená treuhänderem Karlem Patzeltem. Zástupci těchto firem sepsali společenskou smlouvu o založení společnosti, která měla sledovat pouze dobročinné účely ve smyslu říšského zákona ze dne 23. prosince 1910 o zřízení fondu bytové péče (R.G.Bl. S.242). Společnost disponovala majetkem v celkové hodnotě 1,8 milionu korun. Jednateli společnosti byly jmenováni Reg. Oberinspektor Hans Walter Müller a jeho zástupcem Paul Oelkrug. Jako hlavní architekt ve společnosti působil brněnský architekt František Kalivoda (1913–1971). Veškerá činnost podléhala kontrole referátu pro územní plánování ÚŘP pod vedením Rudolfa Gawenata. První valná hromada se konala 9. září 1942 v 10 hodin v reprezentačních prostorách okresního hotelu Viktoria v Pardubicích. Poté následovala výstava plánovacích prací pro první německá zahradní sídliště v Chrudimi a Pardubicích, které navrhl architekt František Kalivoda. Podle jím předloženého územního plánu mělo být ve dvou nezávislých etapách výstavby v prostoru mezi dostihovou dráhou a tehdejší Protektorátní ulicí směrem na Chrudim vystavěno rozsáhlé zahradní město. Tuto plochu mělo neziskovému bytovému družstvu poskytnout vedení města v Pardubicích. Centrem sídliště mělo být obchodní náměstí s kulturním domem a školami. Sportovní hřiště sídliště zakončovalo. Sídliště mělo být od stávající zástavby odděleno parkem s dětskými hřišti. Tento zelený pás podle slov architekta Kalivody mělo zároveň stát hranicí, v níž se bude rozplývat stará, příliš schematicky plánovaná zástavba, aby vytvořila přechod k sídlišti. Kalivoda ve svých návrzích nezpronevěřil svým idejím z prvorepublikového období z ctil své představy o podobě domů, Modely nenaznačují použití nacistickou správou prosazovaných strmých sedlových střech.

  • Muzeum města Brna, fond František Kalivoda;
  • NA Praha, fond ÚŘP, inventář II., k. č. 565, Všobecně prospěšná společnost pro stavbu bytů Ge-Wo-Ge v protektorátu.

Chrudim - kolonie domů

ulice Pardubická

Chrudim byla další lokalitou kde mělo dojít k rozsáhlé k výstavbě rozsáhlé kolonie v režii společnosti Gemeinnützige Wohnungsbaugesellschaft m.b.H. (Ge-Wo-Ge) se sídlem v Pardubicích. Autorem návrhu kolonie v podobě zahradního města byl opět působil brněnský architekt František Kalivoda (1913–1971). Podrobnosti výstavby byly podrobně projednány i s Úřadem pro výzkum půdy, a protože mělo jít o výstavbu ve prospěch upevnění německé národnosti a ve prospěch německé menšiny za byla žádoucí účast Pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu (Bodeamt für Böhmen und Mähren), ovládaném nacisty, který měl mí na starosti agendu spojenou s opatřováním potřebných pozemků. O tom, že příprava kolonií byla svázána s podporu německé komunity ve východních Čechách svědčí dokládá i mapka podílu Němců v jednotlivých okresech východních Čech, zhotovená v roce 1944 pro účely Ge-Wo-Ge. Bylo ovšem zřejmé, že nové rozsáhlé bytové kolonie navázané na průmyslové podniky nemohly být osídleny Němci, jejichž podíl ve východních Čechách byl oproti českému etniku marginální.

  • Muzeum města Brna, fond František Kalivoda;
  • NA Praha, fond ÚŘP, inventář II., k. č. 565, Všobecně prospěšná společnost pro stavbu bytů Ge-Wo-Ge v protektorátu.

Chotěboř - kolonie domů

ulice Havlíčkova, Krále Jana a Žižkova

Chotěboř byla další lokalitou kde mělo dojít k rozsáhlé k výstavbě rozsáhlé kolonie v režii společnosti Gemeinnützige Wohnungsbaugesellschaft m.b.H. (Ge-Wo-Ge) se sídlem v Pardubicích. Autorem návrhu kolonie v podobě zahradního města byl opět působil brněnský architekt František Kalivoda (1913–1971). I Chotěbořská kolonie měla sloužit k uspokojení bytových potřeb německé komunity. Podle mapky Ge-Wo-Ge z roku 1944 se největšího podílů Němců ve Východních Čechách dostávalo okresům Dvůr Králové (ve škále 1000 až 1500), Vysoké Mýto, Hradec Králové, Náchod, Jaroměř, Úpice, Česká Třebová (500-1000). Okres Pardubice byl ve škále nižší (100-200), Chrudim a Ústí nad Orlicí (20-50), Chotěboř dokonce ještě o škálu níže (5-20). Za souhlasu s referátem pro územní plánování Úřadu říšského protektora byly získávány vhodné pozemky pro budoucí stavební projekty v Ústí nad Orlicí, Dvoře Králové, Přelouči, České Třebové, Hlinsku, Chrástu u Chrudimi a Náchodě. Výběr pozemků prováděl pracovní aparát architekta Františka Kalivody.

  • Muzeum města Brna, fond František Kalivoda;
  • NA Praha, fond ÚŘP, inventář II., k. č. 565, Všobecně prospěšná společnost pro stavbu bytů Ge-Wo-Ge v protektorátu.