Kladruby - Kladrub, Domašín, Tehov

Protektorátní architektura v okolí Vlašimi

Poblíž Vlašimi, v katastru obce Domašína vznikla v době okupace v souvislosti s centrálním sklade leteckého paliva (Lufttanklager) Luftwaffe kolonie domů pro zaměstnance. Mělo být postaveno 48 dvojdomků. Dokončení se jich dočkalo pět, dnes je většina přestavěna, přesto lze na některých z nich stále spatřit prvky typické pro heimatstil.

Léčebna v Kladrubech u Vlašimi byla původně ve třicátých letech budována spolkem Lidové sanatorium pro léčbu tuberkulózy kostí. Za okupace byla ale přeměna na Výzkumný institut Německé pracovní fronty/Forschungsinstitut der Deutsche Arbeitsfront. Od počátku byl ale v ústavu provozován Reserve-Lazarett, kde byli vojáci vedle léčby a rehabilitace připravováni i na budoucí povolání. Hlavní třípatrová budova, v době převzetí DAF rozestavěná, byla již dostavěna v architektonické podobě bližší preferovanému stylu nových majitelů. V areálu léčebny vzniklo ještě několik dalších objektů v nacisty prosazovaném heimatstilu či neoklasicismu, které můžeme spatřit dodnes.

Domašín - kolonie

Kolonie pěti dvojdomků vybudována začátkem okupace českých zemí vojenským stavebním odborem Wehrmachtu pro zaměstnance centrálního skladu leteckého paliva (Lufttanklager) pro Luftwaffe v místě zvaném Most či Bruk u Domašína. Tato odlehlá součást obce Domašín vznikla zřejmě díky zdejší myslivně patřící k vlašimskému velkostatku z roku 1858. Po okupaci českých zemí využila německá vojenská správa prvorepublikový areál budovaný československou armádou od 20. let 20. století. Skladoval se zde letecký benzín typu B4 a C3 a jeho ostraha spadala od roku 1940 do protiletecké podskupiny Labe. V blízkosti nádraží Domašín vznikly ubytovny posádky a součástí střeženého prostoru byla letecká hláska na Kalamajce. Pro plánovanou výstavbu vojenská správa získala bezúplatně část obecního lesa obce Domašín. V roce 1941 byla pro německé zaměstnance skladiště zahájena stavba kolonie zvané také jako Kolonka. Kolonii mělo původně vybudovat nespecifikované německé stavební družstvo. Nakonec se musela zapojit finančně i obec Domašín. Mělo být postaveno 48 dvojdomků. Dokončení se jich dočkalo pět, dnes je většina přestavěna. Autorem projektu byl pražský německý architekt Josef Lorenz. Dvojdomky podle jednotného vzoru jsou vystavěny v tradičním heimatstilu, opatřeny strmou střechou, dělenými okny, vikýři. V přízemí se nacházela kuchyň a jeden pokoj a záchod. V podkroví byly další dva pokoje. Domy byly podsklepeny. Součástí domů byly i rozhlehlé zahrady opatřené studnami. Oproti městským lokalitám nebyly v domech rozvody vody. Domy kolonie se podobají domům realizovaným podle návrhu architektů Josefa Lorenze a Walthera Jähniga z Drážďan ve Štokách a ve Šlapánově u Jihlavy. Jeden z domků zůstal rozestavěn a byl dokončen až v roce 1952, kdy již „kolonka" náležela domašínské obci

  • https://www.mesto-vlasim.cz/kultura/vlasimsko-jako-strategicka-oblast-za-protektora
  • PREISLEROVÁ, Ivana, Domašín v době občanské. Vlašim, 2018

Kladruby - léčebna

Léčebna, která byla původně od roku 1932 budována spolkem Lidové sanatorium pro léčbu tuberkulózy kostí, byla za okupace přeměněn na Forschungsinstitut der Deutsche Arbeitsfront (DAF) – Výzkumný institut DAF, do kterého měly původně směřovat „pracovně zraněné“ osoby z celé Říše. Od počátku byl ale v ústavu provozován Reserve-Lazarett, kde byli vojáci vedle léčby a rehabilitace připravováni i na budoucí povolání. Hlavní třípatrová budova, v době převzetí DAF rozestavěná, byla již dostavěna v architektonické podobě bližší preferovanému stylu nových majitelů. Původně plánovaná plochá střecha byla nahrazena střechou valbovou doplněnou archaizujícími vikýři. Hlavní budova nesla nejen znaky rustikální architektury, ale i znaky architektury monometalistické. Modernisticky vyhlížející čelní fronta hlavní budovy byla v parteru doplněna obloukovým podloubím bez dekoru. Před hlavní vchod předstupoval arkádový rizalit, jehož oblouky byly podepřeny uprostřed umístěným dórským sloupem. V rustikální duchu byla pojata i tři boční křídla na východní straně hlavní budovy. Ještě dnes jsou na na některých objektech bočních křídel vidět střešní vikýře a původní dělená okna. Před hlavním objektem byla zasazena opěrná zeď z kyklopského zdiva opatřeného kruhovými okny. Dále byly přistavěny další administrativní a hospodářské budovy, poté ještě vila pro šéfa sanatoria prof. Kurta Strausse (Kladruby 29) a konečně se vzhledem k narůstajícímu počtu pacientů přistavělo i 26 menších dřevěných domů. Doposud se zachoval dřevěný typizovaný dům č. p. 59 a č. p. 48 a zděný přízemní rehabilitační dům v neoklasicistním stylu č. p. 44. V prostoru léčebny vzniklo i rozlehlé zahradnictví, ve kterém byly vybudovány 4 vytápěné skleníky (dodnes z části zachované), a ovocné sady. Do dnešní doby je dochovaný a prakticky v autentickém stavu domek zahradníka s obytným bedněním opatřeným podkrovím se sedlovou střechou (s původními bobrovkami) a původními hrubě strukturovanými a proškrabávanými omítkami fasád, s dělenými okny, s masivními rustikálními vstupními dveřmi. Dům se nachází u hlavního parkoviště a nemá vlastní č. p. Na statku v Tehově (č. p. 11) se pro účely léčebny chovala hospodářská zvířata, norci a včely. Další dřevěné objekty vznikly i v roce 1941. V době maximálního naplnění se v hlavní budově léčilo 160 převážně důstojnických pacientů a v přistavěných dřevěných budovách až 2 300 dalších raněných. V roce 1941 byla zahájena také stavba velké dřevěné budovy s tělocvičnou a bazény, která byla později nahrazena zděnou stavbou. Stejně tak byly započaty zemní práce pro přípravu hřiště. K oficiálnímu otevření dostavěného lazaretu došlo 27. 10. 1943 za účasti říšského vedoucího DAF Dr. Robert Ley a Konráda Henleina.

  • https://www.mesto-vlasim.cz/kultura/vlasimsko-jako-strategicka-oblast-za-protektora;
  • Stavba sanatoria v Kladrubech. Spisovna Rehabilitačního ústavu Kladruby;
  • MIKOLÁŠKOVÁ, Soňa, Vznik a historický vývoj rehabilitačního ústavu Kladruby, nepublikovaná diplomová práce katedry historie pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2012.

Dřevěné typizované domy č. p. 59 a 48

Montovaný dřevěný dům č. p. 59 použitý např. i při výstavbě v Brtnické kolonii v Jihlavě. V přízemí se nacházela vedle chodby, kuchyně s jídelnou i dva obytné pokoje, koupelna a záchod. V podkroví, do něhož se vstupovalo po dřevěném schodišti z chodby přízemí, se nacházely dva pokoje a menší půda. Sousední domek č.p. 48 je kombinovaně zděný a dřevěný s dřevěným bedněným štítem.

  • MZA Brno-SOkA Jihlava, fond Archiv města Jihlava od roku 1849, odd. Městský stavební archiv;
  • spisovna Rehabilitačního ústavu Kladruby

Tehov

statek č. p. 11

Statek v Tehově sloužil jako hospodářské zázemí pro nedalekou léčebnu Wehrmachtu v Kladrubech. Pro tyto účely bylo v době okupace přistoupeno k rozsáhlým stavebním pracím, kdy byly vystavěny dvě nová sila či nová stodola. Chovala hospodářská zvířata, norci a včely.

  • spisovna Rehabilitačního ústavu Kladruby;
  • https://www.mesto-vlasim.cz/kultura/vlasimsko-jako-strategicka-oblast-za-protektora