Kolín - Kolin

ulice Trojanova, Tůmova, Hlubočská

V Kolíně byla v době okupace vybudována dostal také "nouzovou kolonii" (tj. improvizované bydlení) pro čtyři rodiny. Tuto kolonii v Heimatstilu navrhl z iniciativy Herberta E. Eckholdta český architekt Jaroslav Fragner (1898–1967). Byli v ní ubytováni němečtí úředníci, státní zaměstnanci, učitelé a průmysloví zaměstnanci s rodinami. Vnitřní prostory oproti typizovaným stavbám dle plánů dodaných z říše byly stísněnější, ale vnější vzhled nese všechny znaky prosazovaného heimatstilu, šikmá sedlová střecha s průběžnými vikýři. V původních plánech se objevovala okna trojdílná, která byla ale nahrazena okny dělenými. Ve štítu domu jsou umístěna dvě obdélníková okénka osvětlující prostorově malou půdu. Podél třech ulicí vzniklo šestnáct čtyřdomků. Přestože kolonie měla sloužit k ubytování Němců, musel Kolín, ačkoli oficiálně v konkurzu a od konce 30. let 20. století řízený správní komisí, nikoli volenou městskou radou – její výstavbu zaplatit. Na financování tohoto podniku si město muselo vzít úvěr.

• HOŘEJŠ, Miloš - NĚMEC, Richard. National Socialist Urban Planning and Social Housing Development: Between Regulated Theory and Chaotic Reality. In: RÁKOSNÍK, Jakub;
• ŠUSTROVÁ, Radka (Ed.): War Employment and Social Policies in the Protectorate Bohemia and Moravia, 1939–1945. Praha 2018, 69–90

Z podnětu Eckholdta vznikl na dominantním návrší (s místním názvem Čuba) ve směru na Prahu dům určený pro Hitlerovu mládež. Nově vytvořené německé úřady a nově vytvářené pobočky nacistických stranických organizací pro svá sídla vesměs využily poměrně hojné nabídky stávajících, původním vlastníkům zabavených objektů, ve kterých byly provedeny vesměs jen drobné adaptace. Dům pro Hitlerjugend v Kolíně byl ale zcela novou realizací pojatý v regionalistickém duchu (Heimatstilu) podle plánů asistenta z pražské Deutsche technische Hochschule (dále jen DTH), Dipl. Ing. Siegfrieda Wähnera z roku 1941. Patrový dům nesl typické znaky této architektury, typickou šikmou valbovou střechou opatřenou vikýři, dělána okna v přízemí čtvercového profilu byla opatřena kovanými mřížemi, masivní dveře, objekt nesl hrubou okrově probarvenou strukturovanou a proškrabávanou omítku. Na místě této stavby dnes stojí architektonicky bezcenná replika bývalé stavby, která svou hmotou přesahuje původní stavbu a připomíná bývalý objekt jen použitím šikmé střechy. Před vilou je dochován strážní kryt „A“, který sloužil sledování následků bombardování a pochází pravděpodobně ze stejné doby jako dům Hitlerjugend.

• fotoarchiv SOkA Kolín;
• spisovna Městského úřadi Kolín;
• http://archiv90.havrani.eu/?page=clanek&idc=11

V souvislosti s plány na vybudování kanálu Dunaj-Labe-Odra se objevily úvahy na vybudování průmyslové zóny, která by navazovala na připravované přístaviště. Ambiciózní projekt se snažil mezi lety 1940-1942 prosadit zejména kolínský oberlandrát Herbert Eckholdt, který chtěl v přesvědčit o vybudování kolonie koncern Baťa a to místo původně vyhlídnuté lokality ve Zruči nad Sázavou. Nerealizovaný projekt průmyslového města byl zadán architektu Jaroslavu Fragnerovi, které pro Kolín téže době zpracoval urbanistický plán. Dochovány jsou jen velmi rámcové urbanistické plány. O výsledné podobě si můžeme udělat představu z vyjádření Herberta Eckoldta, který odmítal architektonické řešení Baťových obytných domů s plochými střechami, protože pravděpodobně dával přednost domům se sedlovými střechami v souladu s německým Heimatstilem. Předpokládalo se, že realizací urbanistické projektu průmyslové zóny dosáhne předválečný Kolín s 19 000 obyvateli do roku 2000 počtu 80 000 obyvatel (ve skutečnosti má dnes město v roce něco málo přes 30 000 obyvatel). Bezprostřední důvod, proč se společnost Baťa postupně vzdala všech projektových prací v Kolíně, není jasný. Příčinou mohl být spor mezi koncernem Baťa a protektorátním vrchním stavebním radou Saupem a zrušení kolínského oberlandrátu. Nový průmyslový závod firmy Baťa spolu s kolonií byl nakonec realizován ve Zruči nad Sázavou.

• NOVOTNÝ, Michal, Jaroslav Fragner and the Urealized Project of an industrial Town in Kolin-Zálabí, In: Ondřej Ševeček – Martin Jemelka (eds.), Company towns of the Baťa Concern. History – Cases – Architecture, Franz Steiner Verlag, Stuttgart 2013, s. 201–217.