Kolín - Kolin

Protektorátní architektura v Kolíně

Ve středočeském Kolíně inicioval zde sídlící oberlandrát Herbert E. Eckholdt (nar. 1906) několik staveb a přestaveb stávajících budov. První realizací se stal přestavby bývalé vojenské správy československé armády, která byla přeměněna na velitelství gestapa a sídlo oberlandráta a to v duchu monumentálního neoklasicismu. Z iniciativy Eckholdta vznikl na výrazném návrší na západním okraji Kolína dům Hitlerjugend, vystavěl na jihozápadním okraji města kolonii čtyřdomků, zadal i urbanistickou studií Kolína, kterou Eckholdt pověřil českého urbanistu Jaroslava Fragnera, stejně jako byla tomuto architektu zadána studie nové čtvrti pro účely podniku Baťa. V době okupace byla zahájena i stavba lodního přístavu na Labi.

Sídlo Oberlandrátu a gestapa

Sokolská 28

Ve středočeském Kolíně inicioval zde sídlící oberlandrát Herbert E. Eckholdt (nar. 1906) přestavbu budovy bývalé vojenské správy československé armády, která byla přeměněna na velitelství gestapa a sídlo oberlandráta. Budova, v níž do března 1939 sídlila vojenská správa, byla z iniciativy Herberta Eckholdta přestavěna a rozšířena v duchu monumentálního neoklasicismu, a nese tak prvky obvyklé u monumentálních staveb v Říši, nečleněné průčelí s nezbytnými antikizujícími profilovanými šambránami kolem oken, nadokenními frontony, balustrádou přízemního balkonového křídla, centrálně umístěným štítem doplněným plastickou říšskou orlicí. Nejhonosnější fasádou je objekt natočen do dnešního náměstí Republiky (v letech 1940-41 Mariánské náměstí, 1941-45 Říšské náměstí). Vstup je ovšem z dnešní ulice Sokolská. Přestavbou pro účely správního sídla vrchního zemského rady nebyl zasažen jen objekt bývalé vojenské správy, úpravám v okolí stavby padla za oběť řada domů Pražského předměstí. Urbanistickou studií okolí svého sídla pověřil Eckholdt českého urbanistu Jaroslava Fragnera, který realizoval několik svých staveb a spolupracoval s kolínskou radnicí již před okupací.

  • HOŘEJŠ, Miloš, Protektorátní Praha jako německé město. Nacistický urbanismus a Plánovací komise pro hlavní město Prahu, Mladá Fronta a Národní technické muzeum, Praha 2013, s. 58.

obytná kolonie

ulice Trojanova, Tůmova, Hlubočská

V Kolíně byla v době okupace vybudována dostal také "nouzovou kolonii" (tj. improvizované bydlení) pro čtyři rodiny. Tuto kolonii v Heimatstilu navrhl z iniciativy Herberta E. Eckholdta český architekt Jaroslav Fragner (1898–1967). Byli v ní ubytováni němečtí úředníci, státní zaměstnanci, učitelé a průmysloví zaměstnanci s rodinami. Vnitřní prostory oproti typizovaným stavbám dle plánů dodaných z říše byly stísněnější, ale vnější vzhled nese všechny znaky prosazovaného heimatstilu, šikmá sedlová střecha s průběžnými vikýři. V původních plánech se objevovala okna trojdílná, která byla ale nahrazena okny dělenými. Ve štítu domu jsou umístěna dvě obdélníková okénka osvětlující prostorově malou půdu. Podél třech ulicí vzniklo šestnáct čtyřdomků. Přestože kolonie měla sloužit k ubytování Němců, musel Kolín, ačkoli oficiálně v konkurzu a od konce 30. let 20. století řízený správní komisí, nikoli volenou městskou radou – její výstavbu zaplatit. Na financování tohoto podniku si město muselo vzít úvěr.

  • HOŘEJŠ, Miloš - NĚMEC, Richard. National Socialist Urban Planning and Social Housing Development: Between Regulated Theory and Chaotic Reality. In: RÁKOSNÍK, Jakub;
  • ŠUSTROVÁ, Radka (Ed.): War Employment and Social Policies in the Protectorate Bohemia and Moravia, 1939–1945. Praha 2018, 69–90

Sídlo Hitlerjugend

Z podnětu Eckholdta vznikl na dominantním návrší (s místním názvem Čuba) ve směru na Prahu dům určený pro Hitlerovu mládež. Nově vytvořené německé úřady a nově vytvářené pobočky nacistických stranických organizací pro svá sídla vesměs využily poměrně hojné nabídky stávajících, původním vlastníkům zabavených objektů, ve kterých byly provedeny vesměs jen drobné adaptace. Dům pro Hitlerjugend v Kolíně byl ale zcela novou realizací pojatý v regionalistickém duchu (Heimatstilu) podle plánů asistenta z pražské Deutsche technische Hochschule (dále jen DTH), Dipl. Ing. Siegfrieda Wähnera z roku 1941. Patrový dům nesl typické znaky této architektury, typickou šikmou valbovou střechou opatřenou vikýři, dělána okna v přízemí čtvercového profilu byla opatřena kovanými mřížemi, masivní dveře, objekt nesl hrubou okrově probarvenou strukturovanou a proškrabávanou omítku. Na místě této stavby dnes stojí architektonicky bezcenná replika bývalé stavby, která svou hmotou přesahuje původní stavbu a připomíná bývalý objekt jen použitím šikmé střechy. Před vilou je dochován strážní kryt „A“, který sloužil sledování následků bombardování a pochází pravděpodobně ze stejné doby jako dům Hitlerjugend.

  • fotoarchiv SOkA Kolín;
  • spisovna Městského úřadi Kolín;
  • http://archiv90.havrani.eu/?page=clanek&idc=11

přístaviště

Průmyslová zóna Kolín-Zálabí

V souvislosti s plány na vybudování kanálu Dunaj-Labe-Odra se objevily úvahy na vybudování průmyslové zóny, která by navazovala na připravované přístaviště. Ambiciózní projekt se snažil mezi lety 1940-1942 prosadit zejména kolínský oberlandrát Herbert Eckholdt, který chtěl v přesvědčit o vybudování kolonie koncern Baťa a to místo původně vyhlídnuté lokality ve Zruči nad Sázavou. Nerealizovaný projekt průmyslového města byl zadán architektu Jaroslavu Fragnerovi, které pro Kolín téže době zpracoval urbanistický plán. Dochovány jsou jen velmi rámcové urbanistické plány. O výsledné podobě si můžeme udělat představu z vyjádření Herberta Eckoldta, který odmítal architektonické řešení Baťových obytných domů s plochými střechami, protože pravděpodobně dával přednost domům se sedlovými střechami v souladu s německým Heimatstilem. Předpokládalo se, že realizací urbanistické projektu průmyslové zóny dosáhne předválečný Kolín s 19 000 obyvateli do roku 2000 počtu 80 000 obyvatel (ve skutečnosti má dnes město v roce něco málo přes 30 000 obyvatel). Bezprostřední důvod, proč se společnost Baťa postupně vzdala všech projektových prací v Kolíně, není jasný. Příčinou mohl být spor mezi koncernem Baťa a protektorátním vrchním stavebním radou Saupem a zrušení kolínského oberlandrátu. Nový průmyslový závod firmy Baťa spolu s kolonií byl nakonec realizován ve Zruči nad Sázavou.

  • NOVOTNÝ, Michal, Jaroslav Fragner and the Urealized Project of an industrial Town in Kolin-Zálabí, In: Ondřej Ševeček – Martin Jemelka (eds.), Company towns of the Baťa Concern. History – Cases – Architecture, Franz Steiner Verlag, Stuttgart 2013, s. 201–217.

Socha Mistra Jana Husa

Mezi zásahy do podoby města z doby okupace lze zahrnut i odstranění Sochy Mistra Jana Husa z jeho původního umístění na hlavním kolínském Karlově náměstí. Sedmimetrová socha byla navržena v roce 1911 sochařem Františkem Bílkem na základě iniciativy místních Sokolů. Základní kámen budoucího díla měl být položen již 26. srpna 1913, slavnost ovšem byla zakázána, slavnostní odhalení sochy se konalo až 20. září 1914. Jedná se o Bílkovu první realizaci Husova pomníku, přičemž pojetí Jana Husa jako "hořícího stromu". Z podnětu kolínského oberlandrátu Eckholdta byla socha v prosinci 1941 z náměstí odstraněna. Odborně ji na základě rozhodnutí městské rady ze dne 17. listopadu 1941 rozřezali sochaři Vladimír Hnízdo a František Malina a uložili v bednách. V roce 1948 bylo rozhodnuto o opětovném vztyčení sochy novém místě na náměstí Vinařického, přičemž došlo k jeho přejmenování na Husovo náměstí. Socha byla slavnostně byla znovu odhalena 5. července 1949.

  • SOkA Kolín, Sbírka fotografií;
  • SPLÍTKOVÁ, Irena. Pomník Mistra Jana Husa v Kolíně (historie zbudování sochařského díla od Františka Bílka a jeho osudy v období před rokem 1950). Archivní prameny Kolínska, roč. 2003, s. 41-128.