Zdraví migrantů

Otázka zdraví migrantů je se souborem Cílů udržitelného rozvoje propojena napříč několika jeho podcíli, mezi které patří i podcíl 3.8 a 10.7. Podcíl 3.8 byl definován v rámci cíle „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoliv věku" a zabývá se všeobecným zabezpečením zdraví. S tímto právě souvisí i snížení nerovností uvnitř zemí i mezi nimi, kterému je věnována pozornost v desátém cíli souboru. Podcíl 10.7 jako jeden z mála konkrétně zmiňuje migraci a uplatnění plánovaných a dobře řízených politik, které by měly přispívat i ke snížení nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Aby bylo možné docílit všeobecného zabezpečení zdraví, je nutné zahrnout do zdravotní politiky také migranty, zejména ty, kteří jsou na okraji společnosti a jsou nejvíce zranitelní. Díky nástroji GIS (Geografické informační systémy) můžeme data přehledně prostorově znázornit a použít například v mapování plnění nastavených cílů.

S touto problematikou souvisí i téma mé diplomové práce, kterým jsou Sociální determinanty a percepce zdraví migrantů.

Sociální determinanty zdraví významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny nebo společnosti a jsou častou příčinou nerovností. Právě migranti tvoří zranitelnou skupinu s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Tyto nerovnosti jsou dány zejména socioekonomickým statusem, imigračním statusem, jazykovými bariérami nebo marginalizací některých etnických menšin. Zdraví je nutno brát jako dynamický stav, který se mění i v souvislosti s délkou pobytu imigrantů. Mnohdy dochází ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku kontaktu s novým prostředím, intergračním procesem jedince nebo dostupností zdravotní péče. V České republice je nezbytným krokem zapojení vládních i nevládních organizací a mapování oblasti zdraví migrantů a jejich čerpání zdravotní péče.

 Pokrytí základních zdravotních služeb  je definováno jako průměrné pokrytí služeb založených na intervencích, které se týkají reprodukčního zdraví, zdraví dětí, infekčních nemocí, nepřenosných nemocí, kapacity služeb a dostupnosti zdavotní péče. Samotný index je počítán jako geometrický průměr všech 14 složek, které můžeme vidět níže na obrázku.

 Počet zemí s migrační politikou umožňující kontrolovanou, bezpečnou, pravidelnou a odpovědnou migraci a mobilitu lidí . Indikátor se skládá ze šesti oblastí, kterými jsou práva migrantů, vládní opatření, spolupráce, socioekonomická opatření, opatření týkající se nuceného vysídlení a zajištění bezpečné a regulované migrace. Shromážděné informace mapují pokrok i mezery v migračních politikách, čímž pomáhají formulovat doporučení, které je možné uplatnit při plnění cíle.

Mapa zobrazuje index pokrytí služeb ve světě v roce 2017. Index může nabývat hodnot 0 až 100, přičemž 100 představuje ideální hodnotu. Česká republika dosahuje na hodnotu 76 a tím se řadí mezi země s vyšší hodnotou indexu. Po zakliknutí na konkrétní zemi můžeme také vidět graf s vývojem hodnot indexu pokrytí služeb v letech 2000–2017. Zde je patrné, že v České republice nedošlo k větším změnám v průběhu těchto let. Nejvyšších hodnot dosahuje Nový Zéland, Austrálie, státy Severní Ameriky, státy západní Evropy a Brazílie. Naopak nejnižší hodnoty můžeme pozorovat ve státech subsaharské Afriky, Afgánistánu, Jemenu a Pákistánu.

Šedě jsou označeny země, za které nebyla dostupná data.

Celkem 54 % světových vlád v roce 2019 uvedlo, že splňují či plně splňují kritéria indikátoru 10.7.2, tedy že mají opatření usnadňující a regulující migraci a mobilitu osob. Nejvyšší podíl vlád zemí, které uvádí splnění kritérií je v regionech Střední a Jižní Asie (80 %) a Latinské Ameriky a Karibiku (79 %). Nutné je ale poznamenat, že dostupnost dat v obou těchto regionech je nižší než 50 %. Třetí nejvyšší podíl vlád, které zaznamenávají splnění kritérií, byl v Evropě a Severní Americe (viz graf). Omezením tohoto indikátoru je právě datová základna. Data jsou dostupná za 111 zemí, což činí 56 % zemí světa a jak už bylo zmíněno výše, dva regiony nesplňují kritérium 50% pokrytí zemí regionu.

Jednou z mezivládních organizací, která se zabývá pomocí s migrací je IOM - Mezinárodní organizace pro migraci. Zavázala se snižovat nerovnosti v oblasti zdraví migrantů prosazováním zdravotních a migračních politik, které se zaměřují na zvyšování pokrytí zdravotních služeb a zajištění spravedlivého přístupu k těmto službám. Je nezbytné, aby zdraví migrantů bylo řešeno v národních a globálních rozvojových strategiích.