Řeka Ostružná na starých mapách

Řeka Ostružná tvoří jeden z mnoha levostranných přítoků řeky Otavy, do které se vlévá za městem Sušice.

V některých publikacích se lze setkat také s názvem Pstružná. Tento název byl odvozený od množství pstruhů, kteří dříve v řece žili v hojných počtech.

Samotná řeka Ostružná má sedm významnějších přítoků. Po levé straně potok Šukačka, Jindřichovický potok, Kalný potok a Tedražický potok. Pravé přítoky tvoří Kunkovický potok, Čeletický potok a Svojšický potok.

Řeka byla v minulosti vyhledávaným místem obživy obyvatel Šumavy a u jejího toku byla proto založena řada sídel. Na Ostružné pracovalo mnoho vodních mlýnů a hamrů, z nichž se některé dochovaly dodnes i s původními náhony.

SMO5, jak je často Státní mapa 1 : 5000 - odvozená nazývána, patří do státního mapového díla závazného na celém území České republiky. Území celého státu je pokryto mapovými listy v souřadnicovém systému S-JTSK, v jednotném kladu a předepsaném obsahu a formě. První výtisk byl vydán na začátku 50. let 20. století a od té doby probíhala obnova zhruba každých 12 let, avšak na některých místech byla mapa obnovena až po 20 letech, což je pro mnohé potřeby velmi dlouhá doba.

Do obsahu mapy patří výškopis, polohopis a popis. Na mapě lze najít i body základního polohového a výškového pole a zhušťovací body. Další složkou mapy je zároveň zobrazení katastrálních území a jednotlivých nemovitostí. Polohopis je odvozen z katastrálních map a doplněn prvky z leteckých snímků, výškopis z topografické mapy 1 : 25 000.

Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální

U tohoto názvu se opět lze častěji setkat se zkratkou S-JTSK. Definován je na Besselově elipsoidu Křovákovým zobrazením, tedy dvojitým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze, které navrhl ing. Josef Křovák a zavedl v roce 1927.

Počátek souřadnicových os je vložen do Finského zálivu tak, aby celé území bývalého Československa leželo v I. kvadrantu. Poloosa +x je vložena do obrazu poledníku s elipsoidickou délkou 42° 30´ východně od Ferra a poloosa +y směřuje na západ. Jedná se tedy o pravotočivý souřadnicový systém. Na území bývalého Československa je možné jednoduché rozlišení souřadnic, protože souřadnice x je na celém území vždy větší než souřadnice y. Systém je vytvořen tak specificky, že jej nelze s požadovanou přesností použít jinde než na území ČR a SR.

Jedná se o celostátní topografické mapování, jehož mapovací práce probíhali od roku 1957 do 1971. Jako hlavní mapovací metoda byla použita letecká fotogrammetrie, která byla po 2. světové válce pro podobné práce velmi populární, avšak velké zastoupení mělo i tachymetrické měření v terénu. Tachymetrie se využívala pro zalesněné terény, skály nebo rovinaté oblasti, které byly na leteckých fotografiích špatně výškově rozlišitelné. Mapování proběhlo v poměrně krátkém časovém intervalu, zejména kvůli velkému využití civilních zaměstnanců. Často se lze setkat se zkráceným pojmenováním TM10.

Použitým souřadnicovým systémem je S-52, který byl využíván v zemích celého Východního bloku. Tento systém byl postupně upravován a upřesňován do podob S-42 a S-42/83. Využito bylo Gaussovo zobrazení 6-stupňovými poledníkovými pásy, které mají nezkreslený základní poledník. Česká republika leží v 3. a 4. pásu, čísluje se od Greenwiche. Výškový systém mapy je Balt po vyrovnání, který je dodnes standardně užívaný. Použitý byl elipsoid Krasovského.

Mapa TM10 posloužila po roce 1968 jako podklad pro odvození Základní mapy 1 : 10 000, která byla využívána pro civilní účely. Samotná TM10 byla původně vytvořena jako velmi podrobná a kvalitní vojenská mapa, avšak v průběhu mapování se od původní myšlenky ustoupilo a armáda nakonec používala spíše straší topografické mapy 1 : 25 000 z let 1953-1957.