Péče o pálavskou přírodu

v roce 2022

Pálava péči potřebuje

Návštěvníci Pálavy při svých vycházkách často míjejí posečené louky nebo pasoucí se ovečky a možná to berou jako samozřejmost. Doby, kdy lidé chovali hospodářská zvířata pro svoji potřebu, po větší část roku je vyháněli na pastvu a v létě pro ně sušili seno na zimu, jsou však již dávno pryč. To, že na Pálavě máme tak nesmírně pestrou květenu, je právě výsledkem tradičního hospodaření na malých plochách, sahajícího hluboko do minulosti. Současné zemědělství se naopak soustředí na velkoplošné hospodaření a přispívá ke snižování počtu druhů v naší krajině.


Abychom si tedy přírodní bohatství udrželi, je nutná adekvátní péče o něj, a to je jedním z hlavních úkolů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jíž je Správa CHKO Pálava součástí. Naše péče se soustředí především na maloplošná zvláště chráněná území, kterých je na Pálavě celkem 16. Neomezujeme se však pouze na ně, ale dle možností se staráme i o některé významnější přírodní prvky v zemědělské krajině.

Přehled péče o pálavskou přírodu v roce 2022

Po kliknutí na prvek mapy se objeví vyskakovací okno s dalšími podrobnostmi.

Stojí za zmínku

Celkové náklady (včetně rezervací mimo CHKO, které spravujeme - Lednické rybníky, Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Pastvisko u Lednice a Rendezvous) dosáhly 8,87 mil. Kč (z toho Program péče o krajinu 5,3 mil., Majetek státu 100 tis., OPŽP 2,7 mil. a LIFE+ 0,7 mil.). Šlo o historicky nejvyšší částku na managementová opatření. Podívejme se trochu blíže na ty nejzajímavější akce.

Volná pastva na Děvíně

Od pozdního jara do začátku léta se na necelých 17 ha NPR Děvín, na jihozápadním úbočí Kotle, páslo několik desítek ovcí a koz – na volno, pod dohledem ovčáckých psů a pastevkyně. Navázali jsme tak na loňskou volnou pastvu na Stolové hoře. Při volné pastvě se ovce a kozy dostanou i na místa, která by se jinak jen špatně oplocovala, a mnohem lépe lze řídit intenzitu pastvy na jednotlivých plochách. A proč je pastva pro biodiverzitu důležitá? Podívejte se na video, které jsme tady natočili.

Volná pastva ovcí a koz na Děvíně

Volná pastva ovcí a koz na Děvíně

Tradičně se pásli také koně na Slanisku u Nesytu, poníci na vrcholové plošině Stolové hory, ovce na Kočičím kameni. Ovce s kozami spásaly Liščí vrch, děvínskou Soutěsku. Celkem pastva proběhla na dalších 29 ha.

Poníci na Stolové hoře, ovce a kozy na Liščím vrchu a v Soutěsce

Mozaiková seč kreativně

Mezi nejcennější pálavská společenstva patří stepní trávníky, které se zachovaly především na hůře dostupných místech. Většina péče o tato vzácná společenstva spočívá v jejich ručním sečení (pomocí křovinořezu) a pouze menší část jich je možné pokosit větší technikou (traktor se sekačkou). Celkem bylo pokoseno necelých 85 ha.

Základním pravidlem sečení je jeho mozaikovost: ponechání některých částí neposečených, aby tady přežili bezobratlí ve všech vývojových stádiích. Nechávají se neposečené pásy, šachovnice, ale když jsou sekáči kreativní, mohou vzniknout i umělecká díla, jako třeba na Kočičí skále.

Oheň jako pomocník při ochraně pálavských vzácných druhů

Oheň vždy hrál v naší přírodě významnou roli. Uplatňoval se nejen jako „ničitel“, ale také jako „tvůrce“. Možná to může znít podivně, ale z vypalování, pokud se provádí cíleně a v rozumné míře, profituje velká část biodiverzity stepí či trávníků. Tento typ specifické péče o cenná stanoviště je možné využívat pouze za jasně definovaných podmínek (vhodné počasí, správné roční období, vhodný terén, dohoda s HZS). V současné době je již řízené vypalování pro účely ochrany přírody legální, přesto je však nezbytné při této činnosti dbát maximální opatrnosti a po celou dobu je nutné mít oheň pod kontrolou. Více se můžete dočíst v  článku časopisu Ochrana přírody .

V zimních měsících roku 2022 jsme takový způsob managementu provedli na celkem 5 ha v  PP Na cvičišti ,  PR Liščí vrch  a  NPP Dunajovické kopce . V poslední jmenované rezervaci budou vypálené plochy součástí výzkumu biodiverzity pavouků.

Zimní vypalování v rezervacích.

Odbahnění Zámeckého rybníka v Lednici

I v roce 2022 pokračoval projekt Biosférické rezervace Dolní Morava na odbahnění lednického Zámeckého rybníku. Část odtěženého materiálu byla použita na zvětšení plochy ostrovů - prstence holé půdy a plochy s mělkou příbřežní částí jsou krásně vidět na aktuálních snímcích (vpravo), vlevo je původní stav.

Prosvětlování porostů a obnova pařezin

I letos pokračovala opatření zahrnující tradiční prvky lesního hospodaření: prosvětlování porostů a obnovu pařezinového hospodaření.

V Milovickém lese bylo zopakováno prosvětlení porostu jako opatření pro podporu kriticky ohroženého jasoně dymnivkového. Na Děvíně proběhla první etapa obnovy pařezinového hospodaření v lesích na SZ úbočí Děvína ( podrobně jsme o tom psali zde ). Na Svatém kopečku jsme odstranili většinu z 0,6 ha porostu v sedle mezi hlavním vrcholem a kaplí Božího hrobu, čímž byl obnoven migrační koridor mezi dvěma stepními oky této rezervace. Podobné prosvětlení (jako opatření pro podporu světlomilných organizmů) proběhlo i na Turoldu.

Hospodaření v lesích

Tolik plotů v CHKO Pálava nechceme

V posledních desetiletích se v chráněné krajinné oblasti Pálava začala intenzivně budovat oplocení kolem zemědělských pozemků, především vinic. Ta nejen brání živočichům a lidem v pohybu krajinou, ale také výrazně ovlivňují její vzhled. Celkem bylo na Pálavě nalezeno neuvěřitelných 193 km plotů v různém stavu - od zcela nových a bez jakýchkoliv závad až po nefunkční děravá oplocení zarostlá křovím. Nyní se začínáme zabývat prověřováním legálnosti těchto oplocení. V součinnosti se stavebními úřady pak budeme vyzývat vlastníky, aby nelegální oplocení odstraňovali. Prvním reálně odstraněným plotem byl asi 150 m dlouhý úsek nefunkčního plotu mezi Kočičí skálou a Turoldem.

Zemní práce na Slanisku u Nesytu

Aby vzácné slanomilné rostliny v  národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu  prosperovaly, potřebují volný povrch obnažené půdy v jinak zapojeném travním porostu. Právě na takových místech může docházet ke vzlínání solí rozpuštěných v podloží. Po většinu roku drn rozrušují svými kopyty pasoucí se koně, občas je na některých místech potřebný razantnější zásah – pak musí nastoupit bagry. Na sklonku podzimu na několika místech strhly drn, na jiných vytvořily mělké prohlubně, které se během deštivých období naplní vodou a pak budou pomalu vysychat. Vznikne tak ideální prostředí třeba pro kriticky ohroženou solenku Valerandovu, skrytěnku bodlinatou, hvězdnici slanistou či bahenku šášinovitou.

Stromy a aleje

Nezapomínáme ani na péči a výsadby stromů. Letos šlo o 70 vysazených stromů, 229 stromů v následné péči. Ořezali jsme "na hlavu" vrby v  NPR Křivé jezero  a Cvičišti A a zajistili bezpečnostní ořez  památné lípy  v Klentnici, která se rozlomila po jedné z bouřek.

Díky spolupráci s  Okrašlovacím spolkem Mikulov  došlo také k rozšíření zatravněných pásů a alejí mezi Mikulovem a Klentnicí.

Pro návštěvníky

Největším rozdílem proti minulým rokům a vynucené COVIDové pauze byla možnost pořádat zase akce pro veřejnost. Celkem jsme uspořádali 27 exkurzí, ať už samostatných nebo v rámci jiných akcí, pro širokou veřejnost, pro školy nebo zastupitele a občany pálavských obcí.

Z péče o tzv. návštěvnickou infrastrukturu zmiňme dokončení bezpečnostních prvků v  PP Lom Janičův vrch , úpravu cesty na  Kočičí skálu  a několik nových či obnovených infopanelů v terénu.

Po několika letech plánování, příprav a plnění obsahem byl spuštěn nový, moderní, responzivní web Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jehož součástí je i  prezentace naší CHKO .

Vydali jsme  návštěvnickou mapu Pálavy  se základními informacemi o CHKO a zejména pravidlech chování, a také brožuru  Proměny Pálavy  se srovnávacími historickými a současnými snímky pálavské krajiny. Tu spolu se  staršími publikacemi  můžete zakoupit v mikulovském turistickém informačním centru.

...a bylo toho ještě víc.