Poděbrady - Podiebrad

Poděbrady hrály pro nacisty od počátku okupace významnou roli. Již v konceptu „paralelního města“ pracovníka pražského regulačního úřadu V. Zákrejse z roku 1922 bylo navrhováno omezení dalšího růstu vlastní Prahy a přenesení rozvoje do „Města práce“ v Polabí, mezi Kolínem, Poděbrady a Nymburkem. Mělo tak dojít k oddělení vládních, reprezentačních a kulturních funkcí od nově budovaného průmyslového centra. Obě města měla být propojena rychlodráhou, podél níž by byly v zeleni rozloženy sídelní satelity. Poděbrady byly zahrnuty i do správní oblasti Pražské plánovací komisy zřízené v roce 1939, která byla pod politickým i odborným dozorem nacistů. V rámci plánů Pražské plánovací komise město mělo plnit funkci klidného, odpočinkového místa, čemuž odpovídalo i umístění pobočky Kinderlandverschickung (KLV) (česky vysílání dětí na venkov) do objektu poděbradského zámku. V roce 1943 bylo v zámku a přilehlých objektech ubytováno 3000 dětí. V Poděbradech působila říšská škola Německé pracovní fronty (Deutsche Arbeitsfront) a v prostorách zámku se konalo několik setkání nejvyšších představitelů nacistické moci v protektorátu. Samospráva města byla vkládána od 5. ledna 1942 německým vládním komisařem JUDr. Vilémem Messnerem.

Poděbrady patřili i do správní oblasti kolínského oberlandráta Herberta Eckholdta. Kolínský oberlandrát zároveň aktivně vstupoval do procesu arizace v celém obvodu své působnosti, aby docílil vytvoření silné podnikatelské vrstvy z řad Němců. Oberlandrát ovládl i vedení poděbradské lázeňské společnosti. Ač Eckholdt nebyl architekt, ale právník, tak se během svého úřadování v letech 1939–1942 aktivně zapojil a sám i inicioval několik urbanistických a architektonických zásahů ve svém sídelním městě, ale i v nedalekých Poděbradech. Novostavba tzv. obchodních stánků v Poděbradech v Divadelní ulici z roku 1940, dostala z podnětu vrchního zemského rady Eckholdta rustikálněarchaickou podobu od německého stavebního inženýra Gerharda Feldmanna (narozen 19. března 1915), ze stavebního stavební oddělení (Abteilung IVb – Bau) nacisty ovládaného pražského pozemkového úřadu/Bodenamtu. Stavební oddělení Bodenamtu mělo pod sebou dále referáty, které již svými názvy jednoznačně prozrazují zaangažování Bodenamtu nejen v plánování venkovských oblastí, ale i v urbanismu měst. Vedle referátu venkovské kolonizace tak ve stavebním oddělení nacházíme i referát městské kolonizace, dále pak referát ochrany přírody a hmotných památek, referát pro zvláštní technické úkoly, referát maket a vzorků a referát pečující o diapozitivy. III. odborná skupina proslula zejména svou spoluprací s Německou osidlovací společností na záborech a následném osidlovacím procesu české půdy ve prospěch příchozích etnických Němců. Působnost stavebního oddělení, jakož i celého Bodenamtu byla celoprotektorátní, a Feldmann se tak angažoval při rozhodování soutěže o nový sídelní komplex pro německé obyvatelstvo na Kladně, kde o finální podobě kolonie rozhodoval spolu s odborníky z Pražské plánovací komise, do jejichž zájmové oblasti Kladno spadalo. Zároveň pro Poděbrady vypracoval nové urbanistické plány. Navrhl i plány výstavby bytů pro dělnictvo skláren Inwald v Poděbradech. Známé je i jeho působení v Jihlavě, kde se se svým úřadem spolupodílí na vzniku nových kolonií domů pro německé obyvatelstvo. Gerhard Feldmann byl později uvolněn pro vojenskou službu u Waffen SS a na frontě padl.

Stavbu dnes již v Poděbradech nenajdeme. Krátce po válce byly z výrazově cizí budovy nejprve odstraněny arkády a vysoká střecha a v roce 1990 byla budova zcela zbořena. Následně se zde nalézal dnes již zavřený a výrazově neurčitý hotel G-Rex.