Naši raci a račí mor

Podívejme se společně na u nás žijící raky a hlavního nepřítele našich „domácích“ druhů.

Rozšíření našich raků, jejich ústup a šíření račího moru

Připravili jsme pro vás mapu s aktuálním výskytem našich raků. Na mapě se můžete také podívat na jejich současné rozšíření, šíření invazních raků a vliv račího moru. V místě jeho výskytu následně vyhynou naši raci (data pocházejí z Nálezové databáze ochrany přírody). Předpokládáme, že již 20 % našich známých populací takto vyhynulo. Další informace a detaily o výskytu každého jednotlivého druhu raka najdete na kartě druhu AOPK ČR.

Kdo by nepoznal raka! Raky známe nejen z historie, pohádkových knížek, kupujeme si je i do svých akvárií, ale hlavně je známe z naší přírody, kde nám bohužel ubývají. Proto se je snažíme chránit a hlavně jim zachovávat příznivé podmínky. Vždyť ve špinavém potoce nebo řece se ani my nekoupeme, natož abychom tam bydleli.

Kdo jsou „domácí“ raci, invazní druhy a co je račí mor?

1 a 4 - rak kamenáč (Austropotamobius torrentium)

2, 5 a 6 - rak říční (Astacus astacus)

3 - rak bahenní (Astacus leptodactylus)

7 - invazní rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis

8 - invazní rak pruhovaný (Orconectes limosus

9 - invazní rak signální (Pacifastacus leniusculus)     

Co je račí mor a co jsou invazní druhy raků?

Našimi domácími raky jsou rak kamenáč (Austropotamobius torrentium), rak říční (Astacus astacus) a rak bahenní (Astacus leptodactylus). Objevil se však skrytý nepřítel a tím je „račí mor“. Původcem této nemoci je plísni podobný patogen, který přežívá v krunýři raků a postupně je zahubí (Aphanomyces astaci). Nemoc přenášejí především nepůvodní druhy raků, zvláště severoameričtí, kteří jsou vůči ní imunní. Mezi tyto invazní druhy řadíme například raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka pruhovaného (Orconectes limosus) nebo raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). Tito raci také dokáží přežít ve značně znečištěných vodách a postupně se šíří řekami až do pramenných oblastí. Tomuto šíření často nevědomky pomáháme, když raky přeneseme, případně vysadíme s rybami nebo zaneseme spóry račího moru na své obuvi, oděvech a pomůckách do dalšího toku, rybníčku, ale i třeba zatopeného lomu nebo požární nádrže.

Co potřebují raci ke svému životu?

Raci potřebují vhodné prostředí v tekoucích nebo stojatých vodách s dostatkem potravy. Více jim vyhovují přirozená koryta potoků a řek, nejlépe s meandry, kameným dnem a břehy, kde je množství úkrytů. Takto u nás historicky žijí a vystupují proti proudu až do nejmenších potoků a potůčků.

Rakům jsme také od středověku, ale ne zase tak nezištně, významně pomáhali se šířením díky budování rybníků (raci byli m.j. oblíbeným jídlem majitelů panství a hojně se i chovali). Dnes lokalit ubývá a to i přes usilovnou snahu ochrany přírody. Po krátkém období na přelomu tisíciletí, kdy se významně vyčistily toky, se opět zvýšilo již tak intenzivní obhospodařování a znečišťování krajiny a s tím spojený úbytek lokalit a populací raků.

Rak říční (Astacus astacus)

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium)

Rak bahenní (Astacus leptodactylus)

Jak jim také můžeme pomoci?

Rozhodně nevypouštíme zakoupené akvarijní raky, nalezené raky nepřenášíme z místa na místo a o podezřelém chování (raci se podivně pohybují ve dne, jsou malátní, více raků najednou hyne..) nebo úhynu informujeme odborníky. Dezinfekce třeba rybářské obuvi nebo potápěčské výstroje po setkání s invazními raky by měla být samozřejmostí.

Pomozte nám také zmapovat další šíření nepůvodních druhů raků, případně dalších přenašečů račího moru (např. krab říční) za dodržení bezpečnostních zásad (abychom jej nevědomě ještě více nešířili). Zásady jsou uvedeny například v letácích vydávaných AOPK ČR.

Pokud raky najdete, můžete je vyfotit a své pozorování zadat pomocí mobilní aplikace BioLog.

Pokud u nás ještě nemáte účet, zde se můžete zaregistrovat:

Pokud už účet máte, můžete zadávat Vaše pozorování:

Nebo nám pozorování pošlete z mobilní aplikace BioLog (ke stažení na Google Play):

V případě, že půjde již o uhynulé jedince, je možná jejich dokumentace a zamražení. Následně je lze také předat na pracoviště ochrany přírody v regionu.

Případně je můžete předat přímo na pracoviště, zabývající se račím morem:

PřF UK Praha, Albertov 6, Praha 2, 128 43

petrusek@natur.cuni.cz

nebo na

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Podbabská 2582/30, Praha 6, 160 00

jitka.svobodova@vuv.cz

Autoři fotografií:

Magda Drvotová, David Fischer, Alois Pavlíčko, Adam Petrusek, Monika Štambergová, Pavel Vlach, Zuzana Růžičková.